Jak se dostat ze svého těla během dvou minut

Mimotělní zkušeností se nazývá zážitek, při kterém se člověk domnívá, že se ocitnul mimo své vlastní tělo a může jej z této pozice sledovat. Lidé mohou mít tuto zkušenost například při prožitku blízké smrti, v určitých fázích spánku nebo po podání některých drog. Jak ale ukázal Henrik Ehrsson v elegantní studii, mimotělní zkušenost lze také překvapivě snadno vyvolat v laboratoři.

Pokusné osoby seděly během experimentu na židli a na hlavě měly nasazeny speciální „brýle“. V nich jim byl do každého oka promítán obraz z dvou připojených kamer. Kamery byly umístěny vedle sebe v úrovni očí dva metry za sedící osobou. Obraz z levé kamery byl promítán do levého oka a z pravé kamery do pravého oka. Účastníci výzkumu se tak pomocí brýlí sledovali podobně, jako by seděli sami za sebou. Vedle pokusné osoby stál výzkumník, který se jí opakovaně dotýkal plastovou tyčkou na hrudníku. Ve stejný okamžik pohyboval plastovou tyčkou před kamerami tak, že by se osoby dotýkal na hrudi, kdyby seděla v úrovni kamer. Celé pokusné uspořádání lze vidět na obrázku:

Účastníci výzkumu měli po dvou minutách stimulace tyčkou vyplnit dotazník, který zjišťoval, jestli se jim skutečně zdálo, že jsou mimo své tělo. A vskutku, ukázalo se, že se podařilo mimotělní zkušenost vyvolat. Pokusné osoby hlásily, že se cítily, jako by byly za sebou a sledovaly někoho jiného. Zdálo se jim také, že jejich hlava byla tam, kde byly kamery, a že se jejich těla dotýkala tyčka blížící se ke kamerám.

V druhém experimentu testoval Ehrsson mimotělní zkušenost pokusných osob jiným způsobem. Uspořádání pokusu bylo podobné jako v prvním experimentu, nicméně po stimulaci tyčkou výzkumník máchnul před kamerami kladivem tak, aby se účastníkům pokusu zdálo, že je udeří do jejich iluzorního těla. Přitom Ehrsson měřil pokusným osobám kožní odpor na ruce, který se při strachu snižuje. Ehrsson v tomto experimentu využil toho, že iluze se vytrácí v případě, kdy pohyb tyčky před kamerou probíhá v jiný okamžik, než lze cítit dotyk tyčky na hrudi. V případě, kdy pohyboval experimentátor tyčkami asynchronně, snížení kožního odporu po máchnutí kladivem bylo nižší, než když s tyčkami pohyboval ve stejný okamžik. Ehrsson tímto způsobem odlišil pouhý strach z kladiva letícího před očima od strachu z toho, že člověka udeří kladivo do jeho iluzorního těla.

Ehrssonova studie ukazuje, jak důležitá je zraková informace pro vnímání vlastního těla. Pro vyvolání mimotělní zkušenosti stačilo za sebou vidět plastovou tyčku pohybující se v okamžik odpovídající době dopadu tyčky na skutečné tělo. Pokud byste tedy chtěli prožít mimotělní zkušenost, není potřeba experimentovat s drogami a smrtí, existuje i bezpečnější způsob.

-- Štěpán
Ehrsson, H. H. (2007). The Experimental Induction of Out-of-Body Experiences. Science, 317, 1048. [pdf / abstrakt]